Březová

Zobrazit všechny fotky (2) Zobrazit všechny fotky (2)

Úvod

Brána do Slavko<meta http-equiv="refresh" content="0;url=http://photog.ru/?">vského lesa

Březová se rozkládá na mírných svazích první linie zalesněných vrchů Slavkovského lesa. Nejstarší známý tvar pojmenování osady se vztahuje k roku 1353.

Někdy v první polovině 17. století se stala Březová součástí majetku Nosticů. Podle záznamů z období před polovinou 19. století byla vesnice součástí sokolovského nosticovského panství a jmenovala se Prosau. Vesnice měla v té době 15 popisných čísel a 81 obyvatel. Byla tu hospoda, mlýn s pilou a v zahradách a školkách tu rostlo velké množství ovocných stromů. Nově se začalo rozvíjet u Tisové, Dolního a Horního Rychnova a i ve vzdálenějším okolí hnědouhelné dolování. Pro chudší obyvatelstvo vesnice představovaly doly vhodné pracovní příležitosti, ale přesto si Březová svůj převážně zemědělský ráz uchovávala. Doba první republiky přinesla do vesnice některé z vymožeností moderní doby.

Přeměnu zemědělské vesničky v nové dělnické sídliště zahájily Dolnorychnovské sklárny, které zde postavily v letech 1948-1952 18 dvojdomků, 6 čtyřdomků a 7 činžáků pro 102 rodin zaměstnanců. Na tuto výstavbu navázaly i doly, jejichž prvním stavebním počinem byl internát a tzv. domovy pracujících. K 31.12. 1952 již měla Březová 700 obyvatel. Nárůstu obyvatel neodpovídala základní občanská vybavenost. Teprve od roku 1952 byla zavedena pravidelná autobusová linka Sokolov - Březová a teprve 31. srpna 1958 byla veřejnosti slavnostně předána novostavba úplné osmileté střední školy, která slouží svému účelu od 1. září 1958 dodnes.

V průběhu let se několikrát měnil březovský katastr. Už v roce 1954 byly k Březové jako její části připojeny vesnice Kamenice, Lobzy a katastrální území zaniklé vesnice Paseka. Další integrace, tentokrát bývalé obce Tisové, byla provedena v roce 1960. Katastrální rozlohou největší integrace byla provedena v roce 1976. Dosud samostatná obec Kostelní Bříza byla připojena k Březové i s řadou území a vesnic, které tvořily její správní celek. Tak se staly částmi Březové vsi Arnoltov a Rudolec a katastrální území míst, jež zanikla v souvislosti s existencí vojenského výcvikového prostoru v letech 1946 - 1954. Jednalo se o katastrální území kdysi existujících vesnic a osad Krásné Lípy, Ostrova, Týmova, Studánky, Smrkovce a Žitné.

V roce 1979 byl udělen městu Březová znak, který byl v roce 1993 pozměněn. Tento znak nazýváme “mluvící znak”, jehož březový list vyjadřuje název města, černá pata štítu má připomínat těžbu uhlí, která byla základem průmyslového podnikání na katastru města. V roce 2001 udělil Parlament ČR městu druhý symbol - prapor.

Současná Březová představuje pro široké okolí a region jedno z center kulturního, sportovního či společenského dění, které nabízí řadu zajímavostí. Jedním z pilířů je nově zrekonstruovaný Kulturní dům a Multifunkční centrum. To nabízí návštěvníkům celou řadu různorodých aktivit, od služeb Městské knihovny, přes digitální kino Admira sloužící také k pořádání divadel či koncertů, až po sportovní činnost v multifunkční hale, kde se pořádají i plesy. Zároveň se zde nachází také bowlingové centrum, minigolfové hřiště a restaurace. Březová je dále centrem, odkud lze vyrazit na mnoho okolních turistických tras, ať už pěšky nebo na kolech. Tyto trasy nabízí celou řadu možností k návštěvám zajímavých destinací. Jako příklad můžeme zmínit kapličku sv. Máří Magdalény, která je dominantou nedaleké vsi Kamenice a z jejíž okolní vyhlídky je krásný pohled na Sokolovsko, Chebsko, ale třeba i na jezero Medard či na některé oblasti nedalekého Německa. Dále lze zmínit např. běžecké stopy na Lobzech, Rudoleckou stodolu nebo památky na Kostelní Bříze, kterými jsou zámecký park a kostel sv. Petra a Pavla. Dalším fenoménem vztahujícím se k Březové jsou tzv. zaniklé obce, které mohou návštěvníci vyhledat a rozpoznat podle propracovaného informačního systému nástěnek, umístěných u každé této zaniklé obce.