Mauzoleum v Jindřichovicích

Mauzoleum Jindřichovice
Místo
Jindřichovice
Adresa
Obecní úřad Jindřichovice
Telefon
+420 602 127 566
GPS
50.2790892N, 12.6020931E
Otevírací doba
Prohlídka je možná pouze po dohodě se správcem panem Dejanem Randjelovičem na telefonním čísle 602 127 566.

Hektarový pozemek patřící Srbsku a mauzoleum s tisíci malými rakvemi vojáků. Jen to zbylo v Jindřichovicích na Sokolovsku z jednoho z největších zajateckých táborů na území rakouské monarchie za 1. světové války. Asi 7200 malých rakví ukrývá v útrobách mauzolea pozůstatky srbských zajatců, z nichž většina zemřela ve zdejším lágru v letech 1915-1918. Návrh na vybudování kostnice na místě bývalého táborového vodojemu předložil církevní inspektor Milivoj Crvačanin v roce 1925. Exhumace kosterních pozůstatků 7100 srbských a 189 ruských zajatců (z táborů v Jindřichovicích, Chebu a Plané u Mariánských Lázní) následovala v letech 1926 až 1932. Pozůstatky každého ze zemřelých vojáků byly vloženy do zvláštní rakve o rozměrech 70 x 30 x 30 cm. Mauzoleum bylo vysvěceno dne 8. července 1932 pod záštitou prezidenta ČSR T. G. Masaryka a krále Jugoslávie Alexandra Karaďorděviče. Vznik zajateckého tábora v Jindřichovicích pravděpodobně inicioval hraběcí rod Nosticů, který vlastnil panství Sokolov, Jindřichovice a Kraslice. Pro zřízení lágru nabídl několikahektarovou holou pláň mezi dnešními silnicemi Sokolov-Kraslice a Jindřichovice-Rotava. Nosticové potřebovali pracovní síly, které by nahradily naverbované dělníky. V táboře s kapacitou až 30 tisíc zajatců zemřelo na nejrůznější nemoci, epidemie a podvýživu 3 800 až 4 300 vojáků. Z nich tvořili drtivou většinu Srbové. Nebyl to koncentrační tábor, nýbrž skoro až moderní město se strážními věžemi, ale také s pekárnami, kanalizací, fotbalovým hřištěm, zeleninovými záhony. Stálo tu 100 dřevěných domů pro zajatce, 14 pro nemocné. Dál dvě pekárny se sklady potravin, dva baráky se sprchami a prádelnami. Nechyběla kaple a dvě budovy s posuvnou střechou sloužící k relaxaci a léčbě. Celkem asi 170 objektů včetně pošty, kanceláří, skladů, stájí pro jezdecké koně a důstojnického kasina. Vybudování tábora přišlo monarchii na 7 milionů rakouských korun. Brzy se tu ocitlo až 28 tisíc zajatců. Podle některých pramenů tu pobývalo koncem války až 36 tisíc nepřátelských vojáků. Na konci války, jak čím dál víc potravin mířilo na frontu, se v jindřichovickém táboře šířil hlad. Příděly chleba se tenčily. Od druhé poloviny roku 1916 rostl počet úmrtí. V létě 1917 vypukla epidemie tyfu, umíralo až čtyřicet lidí denně. Táborové márnice byly přeplněné, těla končila v masových hrobech.

Mapa