Přebuz

Přebuz

Město s nejmenším počtem obyvatel v Česku (71) leží na náhorní plošině západních Krušných hor u pramenů řeky Rolavy. S trochou nadsázky se tu říká, že na Přebuzi osm měsíců v roce vládne zima a čtyři měsíce chladno. Není to pravda, přijeďte se přesvědčit, vyzývají místní. V okolí se rozprostírá Přírodní park Přebuz, jehož součástí je například národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště s Velkým a Malým jeřábím jezerem a Velkým a Malým močálem. Jedinečné společenství lesů, horských luk, jezírek, rašelinišť, mokřadů, obrovských „bochníků“ vřesu, vzácných rostlin i živočichů vytváří půvabnou, romantickou a trochu divokou krajinu. Narazíte na rozsáhlé porosty borovice bahenní, roste tu také například přeslička říční, ostřice, masožravá tučnice obecná, suchopýr, rosnatka okrouhlolistá, z dřevin pak zakrslé břízy a vrby borůvkolisté. Mimo to tu najdete zbytky původní historické zástavby. Území je protkáno podzemními chodbami a šachtami, které jsou pozůstatkem těžby cínu a tvoří pro toto území charakteristické pinky - prohlubně v terénu vzniklé zavalením vyrubaných podzemních prostor. 
Založení Přebuzi je těsně spjato s bohatými nálezy cínové rudy na horním toku řeky Rolavy. První písemné zmínky pochází z roku 1533, ale už v 13. století se v okolí dolovalo a rýžovalo stříbro. Listina zásadní důležitosti pochází z roku 1553, kdy Přebuz obdržela od hraběte Viktorina Šlika horní svobody poddanského města. Z té doby pocházejí nejstarší památky na území Přebuzi, například 6 kilometrů dlouhý vodní náhon Erbgraben, 12 kilometrů dlouhý rudenský příkop a rýžoviště cínové rudy. Pro kontrolu báňského podnikání zřídili Šlikové roku 1556 v Přebuzi horní úřad. V době třicetileté války (1618–1648) nastal pozvolný úpadek dolů. Oživení přinesl až konec 17. století. Právě v období 1698 – 1760 dosáhla prosperita dolů největšího rozkvětu. V 19. století už byly pokusy o obnovení těžby marné. Po zániku hornictví si lidé vydělávali na živobytí zejména paličkováním krajek, šitím tylu a rukavic, výrobou perleťových knoflíků, nebo prací v továrnách v Kraslicích, Nejdku a v Sasku. 
Před druhou světovou válkou ve městě žilo téměř 3000 obyvatel, většinou německé národnosti.
V obci stojí jednolodní pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z roku 1781, na jehož hlavním oltáři si návštěvníci mohou prohlédnout barokní olejomalbu umučení sv. Bartoloměje. Visí tu i obraz města po požáru z roku 1869 a zajímavá je také masivní kamenná křtitelnice gotického tvaru. Traduje se, že podnět k postavení kostela dal císař Josef II., který se v roce 1766 na Přebuzi zúčastnil mše a přenocoval na faře.
Venkovský dům č. 46 v Přebuzi je jeden z nejstarších objektů v západní části Krušnohoří. Býval zájezdním hostincem a stál tu zřejmě už v polovině 18. století. Unikátně se dochovaly jeho konstrukce, včetně oken a dveří. Nyní je historický dům v rekonstrukci.

 

Adresa Městský úřad Přebuz, č. p. 7, 358 01

Telefon 352 695 035

E-mail urad@prebuz.cz

Web http://www.prebuz.cz/

GPS souřadnice návštěvního místa 50°21′57.22″ N,12°37′12.46″ E

Turistické cíle /1/

Zajímavá místa v oblasti

Fotogalerie

Mapa lokality

Nej v místě