Oloví

Oloví

Název města jasně napovídá, jak vzniklo a čím se v dřívějších dobách živili jeho obyvatelé. Prvními kolonisty, kteří se ve zdejších kopcích a lesích na přelomu 12. a 13. století usazovali, byli horníci. Zakládali osady, vznikaly i kamenné hrady, například nedaleký Hartenberg. Od konce 13. století se začalo těžit hlubinně a s rozvojem báňských prací se rozrůstalo i hornické osídlení. Olověnou rudu začali dolovat Hartenbergové. Jejich panství v roce 1523 koupil jáchymovský hrabě Štěpán Šlik, olovo potřeboval jako přísadu k tavení stříbra v Jáchymově. V témže roce vydal horní řád a Oloví přiřknul některá městská privilegia. Královským horním městem se stalo v roce 1561. Olovské doly dosahovaly hloubky 400 metrů, což bylo nejvíce v celém Krušnohoří. Po úpadku dolování v první polovině 19. století se městští radní obrátili na říšskou radu s prosbou na zavedení nové průmyslové výroby. Na přímluvu rytíře Rycharta Dotzauera z Kraslic se v Oloví začaly vyrábět perleťové knoflíky a tabulové sklo. Otevření sklárny představovalo zásadní obrat při překonávání krize ve vývoji města. V roce 1914 zaměstnávala 1200 zaměstnanců a ve 20. a 30. letech 20. století byla olovská sklárna největším výrobcem tabulového skla na světě. Sklářská tradic přetrvává dodnes, modernizované linky zdejšího závodu AGC Flat Glass Czech produkují protipožární sklo.
V Oloví žije téměř 1800 obyvatel a v roce 2007 mu byl vrácen statut města. Největším turistickým lákadlem je zdejší unikátní rozhledna Cibulka dokončená na Šibeničním vrchu v roce 2014. Z ochozu ve výšce 24 metrů je vidět velká část Krušných hor a sokolovské pánve. Zájem vzbuzuje také památkově chráněný kostel sv. Archanděla Michaela. Jde o pseudogotickou stavbu z roku 1897, výraznou architektonickou dominantu krajiny a hodnotný doklad stavebního rozvoje Oloví.

Turistické cíle /1/

Zajímavá místa v oblasti

Fotogalerie

Mapa lokality

Nej v místě